kveða st. V. 'sagen, sprechen' , nisl. kveða, fär. kvøða, nnorw. kveda, nschw. kväda, adä. kvæde. - got. qiþan, ae. cweðan, afr. quetha, queda, as. quethan, quedan, ahd. quedan 'reden' , vgl. mnl. quedelen, nnl. kwelen 'zwitschern'. - air. bél (< *gṷetlo) 'lippe, mund', arm. kočem (gṷoti-) (Wiedemann IF 1, 1892, 513). [...]

• ferquidus